§ 1 Povaha rozhodčího řádu (1) Tento řád vydaný Společností pro dražby a rozhodčí řízení, s.r.o. (dále jen "společnost"), upravuje průběh rozhodčího řízení vedeného rozhodci zapsanými v seznamu specifikovaném v odst. 2.

(2) Společnost vede seznam rozhodců. Do seznamu může být zapsána fyzická osoba, která je občanem České republiky, je zletilá a způsobilá k právním úkonům.

§ 2 Místo konání ústního jednání (1) Není-li v rozhodčí doložce určeno jinak, je místem ústního jednání sídlo Společnosti, rozhoduje-li ve věci rozhodčí senát. Je-li to pro strany vhodnější, určí rozhodci jiné místo ústního jednání.

(2) Není-li v rozhodčí doložce určeno jinak, je místem ústního jednání sídlo rozhodce, rozhoduje-li ve věci jediný rozhodce.

(3) Rozhodci jsou oprávněni určit jiné místo ústního jednání.

§ 3 Předkládání písemností (1) Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu obdrželi po jednom vyhotovení.

(2) Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině (popř. slovenštině). Je-li písemnost vyhotovena v jiném jazyce a strana, které jej předložila, nepřiloží překlad textu do češtiny, jsou rozhodci prostřednictvím Společnosti oprávněni vyzvat stranu ke složení přiměřené zálohy ve výši určené rozhodci na překlad uvedené písemnosti a po složení této zálohy zajistit překlad. Nevyhoví-li strana uvedené výzvě, jsou rozhodci oprávněni při dokazování k takové písemnosti nepřihlédnout.

§ 4 Jazyk, ve kterém se řízení koná (1) Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vydává v češtině (popř. slovenštině) s tlumočením do jiného jazyka na žádost jedné ze stran. Sdělí-li strana, že požaduje tlumočení do jiného jazyka, případně také překlad rozhodnutí rozhodců, jakož i jiných písemností, jsou rozhodci prostřednictvím Společnosti oprávněni vyzvat stranu ke složení přiměřené zálohy ve výši určené rozhodci na náklady spojené s tlumočením a po složení této zálohy zajistit tlumočníka, případně také překlad rozhodnutí rozhodců, jakož i jiných písemností. Nevyhoví-li strana uvedené výzvě, jsou rozhodci oprávněni jednat bez tlumočení do jiného jazyka.

(2) Se souhlasem stran mohou rozhodci podle potřeby konat ústní jednání, popřípadě i vydat rozhodnutí v jiném jazyce.

§ 5 Zásady řešení sporů (1) Rozhodci řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k obchodním zvyklostem.

(2) Spor může být též rozhodnut podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže k tomu strany rozhodce výslovně pověřily.

§ 6 Doručování (1) Písemnosti ve sporu zasílá stranám Společnost nebo kterýkoliv z členů rozhodčího senátu či jediný rozhodce, a to na adresu, kterou strana uvedla. Pokud si strana zvolila právního zástupce, doručují se písemnosti zvolenému právnímu zástupci. Strany jsou povinny sdělovat Společnosti veškeré změny adres pro doručování počínaje dnem uzavření rozhodčí smlouvy. Porušení povinnosti stanovené v předchozí větě má za důsledek možnost náhradního doručení písemnosti podle odst. (5).

(2) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.

(3) Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky nebo faxem.

(4) Kterákoli z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení.

(5) Doručení jakýchkoliv písemností účastníkům je účinné, bylo-li učiněno podle odstavců 1 - 4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo ji přes oznámení pošty či jiného doručovatele nevyzvedl, případně se na udané adrese se nezdržuje (náhradní doručení). Stačí však, bylo-li doručeno podle procesního práva státu místa doručení.

(6) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila Společnosti, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 na její poslední známou adresu.

(7) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti jednatele Společnosti.

(8) Strany jsou povinny své písemnosti zasílat na adresu Společnosti, nerozhodnou-li v konkrétním případě rozhodci jinak.

§ 7 Přerušení řízení Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodců z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává předseda rozhodčího senátu. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodců, bude v řízení pokračováno.

§ 8 Navrácení v předešlý stav Jestliže některá strana až do vyhlášení rozhodčího nálezu anebo, nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení se nemohla z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti, nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, mohou rozhodci učinit k návrhu této strany přiměřená opatření, aby mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně.

§ 9 Zajištění důkazů a předběžná opatření (1) Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, mohou jednatelé Společnosti v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může stanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.

(2) Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit rozhodce.

§ 10 Vedlejší účastníci (1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.

(2) V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je soud po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

§ 11 Použití ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Řádu, se řídí ustanoveními zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

§ 12 Platnost ustanovení o řízení Ustanovení tohoto Řádu o řízení před rozhodčím senátem (před jediným rozhodcem) platí přiměřeně i pro úkony prováděné jednateli Společnosti, pokud z tohoto Řádu nevyplývá něco jiného.

II. Zahájení řízení

§ 13 Podání žaloby (1) Řízení se zahajuje podáním žaloby. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení a paušálu na správní náklady řízení.

(2) Za datum podání žaloby se považuje den, kdy byla žaloba doručena Společnosti.

(3) Žalobce je oprávněn kdykoliv si vyžádat znění tohoto Řádu a aktuální seznam rozhodců. Jednatel Společnosti je povinen doručit žalobci výše uvedené dokumenty do 20 dní od obdržení žádosti.

§ 14 Obsah žaloby (1) V žalobě musí být uvedeno:

a)označení stran,

b)nárok žalobce,

c)jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, pokud tento údaj nebyl již součástí rozhodčí doložky, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován jednatelem Společnosti, žalobce může rovněž jmenovat náhradního rozhodce,

d)podpis žalobce,

e)adresy stran.

(2) Žaloba má také obsahovat:

a)poukaz na založení pravomoci (příslušnosti) rozhodců zapsaných v seznamu rozhodců Společnosti,

b)uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat,

c)hodnotu předmětu sporu,

d)doklad o zaplacení poplatků za rozhodčí řízení,

§ 15 Hodnota předmětu sporu (1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu, a to podle kritérií specifikovaných v odst. 2.

(2) Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:

a)vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění,

b)hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku,

c)hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů,

d)na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání či žalob na plnění nespecifikované v pís. a) - c).

(3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.

(4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí jednatel Společnosti z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.

§ 16 Odstranění vad žaloby (1) Jestliže žalobcem určený rozhodce zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v § 14, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 14 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 1 měsíc ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den podání žaloby den uvedený v § 13 odst. 2. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává. Neurčí-li žalobce v žalobě ani osobu rozhodce, vyzve k jeho určení žalobce jednatel.

(2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé, jinak bude řízení zastaveno.

III. Příprava projednání sporu

§ 17 Odpověď na žalobu (1) Má-li žalobcem určený rozhodce za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto Řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí prostřednictvím Společnosti kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i seznam rozhodců a tento Řád.

(2) Současně žalobcem určený rozhodce vyzve žalovanou stranu, aby během 15 dnů od doručení výzvy předložila k ní své písemné vyjádření a k prokázání svých tvrzení navrhla důkazy. Na žádost žalované strany může být tato lhůta prodloužena.

(3) Rozhoduje-li ve věci senát, je žalovaná strana v téže lhůtě povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila; žalovaná strana může rovněž zvolit náhradního rozhodce.

§ 18 Ustavení rozhodčího senátu nebo volba (jmenování jediného rozhodce)

(1) Rozhodci jmenovaní stranami nebo jednatelem Společnosti zvolí ze seznamu rozhodců předsedu rozhodčího senátu.

(2) Jestliže žalovaný nejmenuje rozhodce do 15 dnů od doručení výzvy, nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 15 dnů ode dne oznámení o jmenování rozhodce žalovaným, jmenuje v souladu s ustanovením § 9 z.č. 216/1994 Sb. rozhodce nebo předsedajícího rozhodce soud. Návrh může soudu podat kterákoli strana nebo každý z již jmenovaných rozhodců.

(3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat bez ohledu na počet žalobců či žalovaných po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo mezi žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené jednatelem Společnosti, jmenuje rozhodce jednatel Společnosti.

(4) Jediného rozhodce jmenuje žalobce.

§ 19 Odmítnutí rozhodce, znalce a tlumočníka (1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou podjatí, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně ať přímo či nepřímo zainteresováni na výsledku sporu. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný. Rovněž rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce mohou prohlásit, že se vzdávají funkce.

(2) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma nebo všem rozhodcům, případně pokud jde o odmítnutí jediného rozhodce, rozhodne o vyloučení ve smyslu § 12 odst. 2 z.č. 216/1994 Sb. soud na návrh kterékoli ze stran.

(3) Bude-li rozhodce vyloučen, bude nový rozhodce, pokud jej nenahrazuje náhradní rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto Řádu.

(4) Stejným způsobem bude postupováno v případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, jediný rozhodce nebo nový rozhodce nemohou účastnit projednávání věci.

(5) V případě nutnosti může rozhodčí senát s přihlédnutím k návrhům stran znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních ve věci konaných do takové změny.

(6) Z důvodů uvedených v odstavci 1 mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát.

§ 20 Rozhodování o pravomoci (1) Rozhodci jsou oprávněni rozhodovat o své pravomoci. Dospějí-li k závěru, že jejich pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou o tom usnesením.

(2) Námitku nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé.

§ 21 Příprava projednání sporu rozhodčím senátem Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty.

§ 22 Předvolání k ústnímu jednání (1) O čase a místě ústního jednání vyrozumí Společnost nebo kterýkoliv z členů rozhodčího senátu či jediný rozhodce strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 15 dní od doručení tohoto předvolání.

(2) Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší.

IV. Projednání sporu

§ 23 Ústní jednání (1) Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.

(2) Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy.

(3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.

(4) Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.

(5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.

(6) Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu.

§ 24 Zjednodušené řízení (Rozhodování na základě písemných podkladů anebo bez odůvodnění) (1) Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí senát rozhodl spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodčí senát může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé.

(2) Strany se mohou písemně dohodnout až do prohlášení projednávání sporu za skončené na tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu (§ 25 odst. 2 z.č. 216/1994 Sb.). Takovou dohodu mohou uzavřít také shodným prohlášením do zápisu o ústním jednání před rozhodčím senátem (jediným rozhodcem).

§ 25 Vzájemný návrh (1) Žalovaný je oprávněn podat vzájemný návrh (protižalobu) do skončení ústního jednání o základní žalobě. Za vzájemný návrh se považuje uplatnění nároku, který v peněžním vyjádřením převyšuje částku uplatněnou základní žalobou.

(2) Na protižalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní (§ 13).

§ 26 Pokus o smír Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění.

§ 27 Zápis o ústním jednání (1) O ústním jednání ve sporu se vede zápis v češtině, který musí obsahovat tyto údaje:

a)označení rozhodců,

b)číslo sporu,

c)místo a datum zasedání,

d)označení sporných stran a jejich zástupců,

e)údaj o účasti stran,

f)jména rozhodců, svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání,

g)stručný, ale výstižný popis průběhu zasedání,

h)požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení,

i)uvedení důvodu pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení,

j)podpisy rozhodců.

(2) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápise změny nebo doplňky.

(3) Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu, případně spolu s překladem.

V. Dokazování

§ 28 Důkazy (1) Strany jsou povinny dokázat tvrzení, na která se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.

(2) Písemné důkazy se předkládají v originále nebo v úředně ověřené kopii; neučinila-li druhá strana obsah listiny sporným, postačí neověřená kopie listiny. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat i originál nebo překlad těchto důkazů do jiného jazyka, jestliže je to nutné v zájmu rozhodnutí sporu.

(3) Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců.

§ 29 Volné hodnocení důkazů Hodnocení důkazů provádí rozhodci podle vlastního uvážení a přesvědčení.

VI. Skončení řízení

§ 30 Forma rozhodnutí Rozhodčí řízení se končí vydání rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení.

§ 31 Vydání rozhodčího nálezu (1) Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní projednávání sporu za skončené a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé a nebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět.

(2) Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodci zároveň lhůtu pro toto plnění.

(3) Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.

(4) Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.

(5) Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

§ 32 Obsah rozhodčího nálezu (1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

a)označení Společnosti,

b)místo a datum vydání nálezu,

c)jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce,

d)označení stran a dalších účastníků sporu,

e)předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu,

f)rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu,

g)odůvodnění rozhodnutí,

h)podpisy alespoň dvou rozhodců nebo jediného rozhodce.

(2) Nemůže-li jeden z rozhodců podepsat rozhodčí nález, potvrzuje tuto skutečnost v rozhodčím nálezu jednatel Společnosti svým podpisem s uvedením důvodů.

(3) Rozhodčí nález spolupodepisuje jednatel Společnosti, tím také ověřuje podpisy rozhodců.

§ 33 Hlasování o rozhodčím nálezu (1) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů.

(2) Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

§ 34 Vyhlášení rozhodčího nálezu (1) Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo, nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.

(2) V odůvodněných případech může rozhodčí senát rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.

(3) Do vyhlášení nebo odeslání písemného vyhotovením rozhodčího nálezu, který byl vydán bez vyhlášení, může rozhodčí senát nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu, nebo zjištění stanovisek stran.

§ 35 Doplnění a oprava rozhodčího nálezu (1) Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o všech nárocích stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.

(2) Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodčí senát kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebylo z vlastního podnětu. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález.

(3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

§ 36 Splnění rozhodčího nálezu Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnost uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález výkonu rozhodnutí v souladu s právním řádem státu výkonu.

§ 37 Zastavení řízení bez vydání nálezu (1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§ 31), skončí se řízení vydáním usnesení.

(2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:

a)v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem,

b)v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1.

(3) Usnesení o zastavení řízení vydávají rozhodci tehdy, dojdou-li při rozhodování o námitce nedostatku pravomoci rozhodců zapsaných v seznamu rozhodců Společnosti k závěru, že pravomoc rozhodců zapsaných v seznamu rozhodců Společnosti není dána.

(4) Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí přiměřeně ustanovení týkající se rozhodčího nálezu.

VII. Náklady řízení

§ 38 Náklady rozhodčího řízení Součástí tohoto Řádu jsou Pravidla o nákladech rozhodčího řízení uvedená v příloze.

Část třetí. Smírčí řízení

§ 39 Smírčí řízení (1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.

(2) Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným ze tří členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran z řad rozhodců zapsaných v seznamu rozhodců Společnosti a třetí je zvolen těmito jmenovanými členy.

(3) Strany přednesou svá stanoviska při jednání, svolaném jednatelem Společnosti k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.

(4) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž také nemůže být stranám na újmu, cokoli během smírčího řízení přednesly.

Část čtvrtá. Působnost jednatelů

§40 Působnost jednatelů Není-li dále uvedeno jinak, úkony přípravné a organizační povahy související s rozhodčím řízením, které podle z.č. 216/1994 Sb., tohoto Řádu či dohody účastníků řízení nevykonávají samotní rozhodci, vykonávají jednatelé Společnosti, nevyhradí-li si v konkrétním případě rozhodci provádění všech těchto úkonů či některých z nich. Jednatelé mohou k provádění úkonů souvisejících s rozhodčím řízením zmocnit další osoby. Rozhodci mohou jednateli či jím zmocněné osobě uložit provedení konkrétního úkonu přípravné či organizační povahy a jednatel či jím zmocněná osoba jsou při provádění tohoto úkonu vázáni pokyny rozhodců.

Část pátá. Účinnost, intertemporální ustanovení

§ 41 Účinnost Tento Řád nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

§ 42 Intertemporální ustanovení Rozhodčí řízení se koná vždy podle Řádu platného ke dni uzavření smlouvy obsahující rozhodčí doložku, smlouvy o rozhodci či jiného úkonu zakládajícího pravomoc rozhodců zapsaných do seznamu rozhodců Společnosti, nedohodnou-li se strany jinak. Naopak výběr rozhodců se řídí seznamem rozhodců Společnosti platným ke dni výběru rozhodce stranou.